BOI

Každý mladý muž na své cestě životem hledá svůj vzor. Vzor, který mu pomůže nalézt jeho místo ve společnosti. Toto hledání není možná vědomé, ale je spíše vrozeným instinktem pozorování a napodobování. Zdá se to pro něj být těžkým úkolem, vzor totiž není přítomen. Muž/otec není doma, nemá čas, možná ani neexistuje. Což však přežití nepodmiňuje, protože jsou i jiné vzory, je matka, je žena, jsou přátelé a známí, existuje internet i jiná média. Vzorů je všude přece spousta.

Plní ale ta všeobecná očekávání? Očekávání o představě muže? Pravého muže? Jaký má vlastně být…? Kdo může zhodnotit, jestli se mu povedlo být tím pravým?

V představení se objevují fragmenty tradičních rituálů nebo formy zasvěcení jako například rubání dříví, svatba, masturbace, odpoutání se od ňadra matky, tedy také vnitřní boi mezi novým a tím starým. Každý konec je novým začátkem a každý začátek cestou k novému konci.