Husina

Je 18. června 1415 a Jan Hus byl v Kostnici odsouzen k smrti – pokud své učení neodvolá, bude za pár dní rozsudek vykonán. Mezitím v mediálním týmu Zikmunda Lucemburského: „Víte, šéfe, ono to snadno může vypadat, že jste si nad tím Husem alibisticky umyl ruce. Slíbil jste mu politickou ochranu, a on teď bude hořet. To je třeba rychle řešit.“

Stěžejní postavou je Zikmund Lucemburský, o něj tu běží, on se pokouší slepit Evropu, vytvořit pro ni konsensus. Příběh o Husovi je záminkou, výchozím bodem, impulsem a provokací k zamyšlení nad znepokojivým stavem současné domácí politiky a společnosti. Politiky, která opět po létech v zemích V4 masivně manipuluje masmédia a velkou část z nich přímo vlastní. Husina ukazuje PR oddělení politiků, kteří se naučili chápat bezvýznamnost reality a významnost mediální interpretace ve veřejném prostoru. Kteří se naučili lačná média používat pro vytváření konsensu, konsensu, který zpětně zajišťuje těmto politikům volitelnost. Dost možná ovšem díky těmto dovednostem dokáží udržet Evropu pohromadě.