Modrovous – Naděje žen

Inscenace textu současné německé autorky Dei Loher je pro režijní tandem Horák–Pěchouček ideální možností jak uzavřít jejich volnou řadu inscenací, ve které se věnovali především ženským hrdinkám a postavám jejichž příběh rámují intuitivním feminismem. V této hře je sice na první pohled hlavní postavou muž – sériový vrah žen – ale tato zdánlivě dominantní postava není autentická, je spíše ženskou fantazií a nevyžádanou romantickou figurou. Autentičtější a aktivnější úlohu zde představují postavy ženské – v podobě obětí a vypravěčky.

Centrálním tématem této divadelní hry je otázka viny; z minulosti přetrvávají dávná provinění, která se zrcadlí do současnosti. Sociální vazby hrdinů fungují ze setrvačnosti a determinují jejich každodenní chování. Jindřich Modrovous si opakovanými vraždami prohlubuje vzpomínky na svou první lásku, jež spáchala sebevraždu. Uvědomuje si, že žádná z žen ji nemůže nahradit a samotné akty svých vražd vnímá jako běžně vykonávaný čin na pokraji dobročinnosti. Inscenátorům nejde o kritiku stereotypního jednání, ale spíše o snový rozměr tohoto zacykleného panoptika, ve kterém různé variace ženství směřují ve jménu lásky k funerální katarzi.