Devendra Banhart

Ačkoliv se může zdát, že je hudba Devendry Banharta psaná s mimoděčnou lehkostí, není to tak úplně pravda. Banhart chce, abyste věděli, že každé jedno slovo bylo pečlivě promyšleno. Do Prahy přijede hrát z nové desky Flying Wig. „Můj život je plný smutku. Všechno, co dělám, dělám proto, abych se s tím smutkem vyrovnal,” přemítá muž, který se věnuje i vizuálnímu umění, módě, kurátorství.

Nezaměnitelný hudebník a formativní osobnost freakfolkové scény Devendra Banhart se do Česka vrátí po čtyřech letech. V rámci série letních koncertů My Kind of Summer, které Fource Entertainment pořádá ve Žlutých lázních, vystoupí 6. srpna 2024.

Aktuální album Flying Wig je Banhartovým jedenáctým. Zkoumá na něm témata existencialismu, znovuzrození, identity a volby. Se svou blízkou přítelkyní a producentkou Cate Le Bon se zavřeli ve studiu Topanga Canyon, které kdysi vlastnil Neil Young. „Cate je jediná osoba, se kterou jsem chtěl tuhle desku natočit,” vysvětluje Banhart a jeho nová deska se svou tichostí vymyká předešlému dílu. „Je elektronická, ale přesto působí organicky a vřele. Chtěl jsem ze synťáků vytáhnout emoce a ještě je zdůraznit.“

Po celou dobu nahrávání nosil Banhart šaty od Issey Miyakeho a perly po své babičce. „Když jsem v devíti letech začal zpívat, míval jsem na sobě matčiny šaty. Nebylo to o sexualitě, jen o spojení s mou ženskou stránkou a pocitu, že můžu. Dávalo mi to sílu. A to je pro mě velmi bezpečný a pohodlný pocit. Myslím, že ta deska je hodně právě o tom – o hledání naděje a pocitu bezpečí,” vysvětluje. 

Letos dvaačtyřicetiletý Banhart se narodil v Texasu, s matkou žil nejprve ve Venezuele, od čtrnácti pak v Los Angeles. Začínal jako busker, cestoval, žil ve squatu v New Yorku i jako bezdomovec v Paříži. Debutoval v roce 2002 albem Oh Me Oh My. Je považován za vůdčí postavu freakfolkové scény nulté dekády, kterou formoval spolu s umělectvem jako CocoRosie, Antony and The Johnsons, Joanna Newsom nebo Sufjan Stevens.