Ghostpoet

Před deseti lety jej „Struny podzimu“ představily českému publiku jakožto „talentovaného mladíka“. Nyní se Ghostpoet vrací na „Prague Sounds“ jako „etablovaný významný umělec s osobitým hudebním i lyrickým projevem“.

Když v roce 2011 vyšlo na Mercury Prize nominované debutové album Peanut Butter Blues & Melancholy Jam londýnského rodáka Ghostpoeta, bylo mnohým zřejmé, že se rodí výjimečná hudební osobnost. Kvalitní hlasový projev spojující rap, zpěv i mluvené slovo a texty zabývající se úzkostmi všedního dne na hudebním podkresu, který vycházel z rozmanitých vlivů od grimeu až po kytarové kapely – to byl nejen „recept na úspěch“, ale zároveň i důvod, proč se album (i umělec) vzpíralo snadnému zařazení. Je to trip-hop, nebo písničkářství? Kapela, nebo elektronika? Nakonec se bylo možné shodnout na jedné odpovědi: „Je to Ghostpoet“. Po vydání alba Ghostpoet poprvé vystoupil v České republice na klubové noci Strun podzimu Spotlight v Roxy.

Od debutového alba si Ghostpoet razí vlastní cestu a stále častěji pracuje v sestavě s živou kapelou, což zúročil i na albu Shedding Skin z roku 2015, které bylo rovněž nominováno na Mercury Prize. Album Dark Days + Canapes z roku 2017 v mnoha ohledech odráží Ghostpoetův přístup k hudbě: svérázná, atmosférická produkce živé kapely s elektronickými prvky a texty, které spojují osobní témata s politickými a vyjadřují „klaustrofobický pocit zmatení ze stavu současného světa a mezilidských vztahů”. Na svém nejnovějším, vlastnoručně produkovaném, albu I Grow Tired But Dare Not Fall Asleep z roku 2020 Ghostpoet pokračuje v ražení vlastní cesty a „proplétá své temně vtipné texty eklektickými hudebními krajinami“.

„Ghostpoet je jedinečný... vytváří díla, která jsou náročná, ale zároveň přístupná... a výsledkem je repertoár, který se vymyká z tvorby jeho vrstevníků.“ Clash