Hana Zagorová

Podle beznadějně vyprodaných sálů, v nichž zpívá Hana Zagorová by se mohlo zdát, že se píše například rok 1979. Diváci s ní zpívají a tleskají vestoje i dnes – po osmatřiceti letech. Hana Zagorová začala již v sedmi letech hrou na klavír. Po studiu herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně se přestěhovala do Prahy, kde například hostovala v Divadle Semafor v Suchého parodickém představení Kytice. V roce 1980 si zahrála roli Elišky ve filmovém muzikálu Trhák, režiséra Zdeňka Podskalského. Ve filmové kariéře však dál nepokračovala. Koncem šedesátých let účinkovala se skupinou Flamingo, dále účinkovala v souboru Sodoma-Gomora a začala spolupracovat s orchestrem Václava Zahradníka, se kterým natočila své první LP „Bludička“, na kterém je i jeden z největších hitů „Bludička Julie“. Koncertovala také s Karlem Gottem, Evou Pilarovou nebo Vaškem Neckářem. Postupně vznikaly hity jako „Já se vznáším“, „ Náš dům zní smíchem“, „On je někdo“. Od roku 1977 vyhrála celkem devětkrát za sebou v anketě Zlatý slavík a suverénně tak zaujala post nejpopulárnější domácí zpěvačky. Na koncertech se začala objevovat s vlastní doprovodnou kapelou. Vedli ji Karel Vágner s kolegou Michalem Prokopem, toho vystřídal na šest let Petr Rezek, se kterým natočila hit „Asi, asi“ a „Duhová víla“. Mezi její sólové hity patří např. „Maluj zase obrázky“, „Málokdo ví“, „Líto je mi líto“. Koncem sedmdesátých letech koncertuje dokonce s italských zpěvákem Drupim. V osmdesátých letech nazpívala další hity jako „Mimořádná linka“, „Biograf láska“, „Mys dobrých nadějí“, „Setkání“. Často koncertuje v Polsku a Rusku, nahrává pro zahraniční firmy, natáčí v zahraničí. Od roku 1980 do roku 1986 vystupovala s pěveckým a tanečním duem Petra Kotvalda a Stanislava Hložka. Společnými hity jsou např. „Můj čas“, „Jinak to nejde“, „Spěchám“. Pro Hanu Zagorovou píší známí i začínající autoři, např. Zdeněk Borovec, Petr Hapka, Jiří Zmožek, Michal Horáček, Tomáš Hanák, Petr Malásek. V červnu 1989 podepsala petici Několik vět, byla jí okamžitě zastavena činnost a na veřejnosti znovu zazpívala v listopadu 1989, kdy společně s Jaroslavem Hutkou zazpívala hymnu na Václavském náměstí. Od roku 1992 poněkud omezila svou činnost, věnovala se svému manželovi Štefanu Margitovi, přestala koncertovat a ukončila spolupráci s orchestrem Karla Vágnera. Znovu začala koncertovat v roce 1996. Po letech opět navázala koncertní spolupráci s Petrem Kotvaldem a Stanislavem Hložkem, poté s Petrem Rezkem, se kterým koncertuje dodnes. Pravidelně koncertuje v pražské Lucerně. Zazářila dokonce i v muzikálech jako Jack Rozparovač a Mona Lisa. Vystupuje na řadě charitativních akcí a také se zúčastňuje jejich organizace a produkce. Od roku 1996 pravidelně vystupuje v pražské Lucerně za doprovodu skupiny Boom Band a s komornějším seskupením této vynikající kapely vyprodává sály v Čechách, na Moravě a na Slovensku během celého roku.