Internet věcí

Popelnice, která dá vědět, když potřebuje vyprázdnit. Trouba, která dopeče jídlo přesně v čase vašeho příchodu domů. Vana, která se napustí do teploty, jíž máte rádi. Rádio, které pochopí vaši náladu a pustí vhodnou uspávací hudbu. Žárovka, která si zvolí takovou intenzitu svícení, aby nepřekážela jasu obrazovky. Proč ne? Máme rádi své uživatelské zážitky. Kdo ale určuje, které ze zážitků jsou ty opravdu potřebné? My?

Je naše občanská společnost natolik odpovědná a rozvinutá? Podílíme se na internetu věcí? Nebo necháváme rozhodovat firmy a politiky? Necháváme je rozhodovat, které věci napojí na internet? Napojí budoucí Babišův ministr vnitra na internet pouliční lampy, aby nám hlásily, že kolem nich prošel cizinec? Napojí chodníky, aby pípaly, až po nich půjde muslim? Napojí slunce, aby svítilo jen na našince? Česko má již nyní v přepočtu na počet obyvatel nejvíce policistů v Evropě a akreditovaný bakalářský obor Pilot dronu. Tohle je vážná zkouška občanské dospělosti, trenažér schopnosti být svobodní.