Kulhavý šermíř

Divadelní (auto)biografie malíře Jaroslava Čermáka. Mohla by to být učebnice dějin 19. století. Ale bude to 19. století v monumentálních romantických plátnech.

„Jako kluk jsem špatně skočil..doktoři si nevěděli rady..nechali mi vyrobit úzkou postýlku..rakvičku..ležel jsem u okna..pět let..od té doby nemám čas..na koni jezdím tryskem, nespím, jím ve stoje, noviny nečtu..nesnáším plané sliby, podlost, nespravedlnost..rukou zlomím ruku..maluji..kulhám s kordem za světem a on..běží za mnou.”

„Začalo to v Praze roku 1848. Pak už čas ani místo nehrají roli. Kulhavé noze navzdory, všude tam, kde se bojovalo za svobodu, všude tam, kde se dalo vzepřít lidské malosti. A především všude tam, kde se ocitla Hyppolita Gallaitová. Byl jsem ve Francii spoutané diktátorem, byl jsem v Černé Hoře ve válce s Turkem a jel bych i do severní Sýrie. Jako malíř, který o tom vydá svědectví, jako člověk, kterého se to dotýká.“