S širokou nabídkou všech druhů kultury ožívá Žižkovská Noc. Provádí uplynulými deseti lety festivalu a své čtvrti. Jedna vstupenka otevírá cestu mezi desítkami scén a stovkami vystoupení. Program zahrnující divadlo a literaturu v těsné blízkosti hudby se odehraje nejen na Žižkově, oslavy vrcholí 26.–28. března 2020.
Nadcházející ročník má záměr rekapitulovat vývoj čtvrti, která mu dala jméno. Na svůj vznik a vývoj kulis festivalu vzpomíná nejen doprovodným programem. V průběhu podzimu a zimy se pod vlajkou Žižkovské Noci uskuteční dobročinné koncerty, tematické diskuse a přednášky či komunitní oběd.
Během let se změnilo mnohé – zapomenutá zákoutí a zaprášené putyky nahradila společenská bdělost a stylové podniky. Právě v městské divočině se zrodil nápad kamarádů spojit několik klubů kousek od sebe. Kromě toho si Žižkovská Noc připomíná myšlenku, která za vznikem stála. Snahu o spolupráci a rozmanitost místo nevraživosti a konkurence, z čehož vychází bezprecedentní multižánrovost a kurátorované scény. Příležitost chopit se výraznou měrou dramaturgie jako již tradičně dostávají vybrané spřízněné duše: promotérské kolektivy, média a samotní tvůrci, spisovatelé a performeři ze všech koutů republiky.
Deset let čtvrti, deset let festivalu. Vizuál v návaznosti na předchozí ročník vycházející z estetiky graffiti nyní zpracovává další pouliční vrstvu: vývěsní štíty žižkovských večerek, obchodů a podniků.
„Naše vize je svět bez hranic, perzekuce a omezení v našich hlavách. Proto spojujeme nespojitelné a děláme kroky, které nelze chápat v rámci jednotlivých subkultur. Žižkovská Noc byla vždy striktně proti elitářství,“ uvádí za pořadatele Marek „Zefv” Dočekal k specifickému časoprostoru, v němž se mísí žánry, potkávají se odlišné ideologie a festival přerůstá hranice čtvrti.
Idea neúnavného proudu tří dnů a nocí prostoupených kulturou vzešla z pestré komunity Žižkova, nikoli uměle s důrazem na zisk. Koncerty od punku přes metal po pop, divadelní představení zpoza (českých) hranic, autorská čtení a standupy. Angažovaná témata, propojování scén, rozmluvy s lidmi, co město tvoří. Kultura bez hranic neomezená jednotlivými jmény programu. Jediné, pro co není místo, je jakákoliv forma diskriminace.