Cargo Gallery

Co má společného jedna nesešrotovaná „emka“, Evropská unie a parta fotografů?

Odpověď je třeba začít hledat v roce 2010, kdy skupina fotografů začala hledat a nenacházet prostory vhodné k vybudování galerie spojené s hudebním klubem. Celý záměr nakonec vyústil v nápad, koupit loď. Být limitován jen řekou a městy, kudy se dá plout. Na podzim potkali Niké a dnes už snad přiznají, že i to jméno sehrálo roli při jejich rozhodování. Potkali ji těsně před jejím sešrotováním, protože její nosnost 725t již neodpovídala dnešním požadavkům na efektivitu, již i tak skomírající nákladní lodní dopravy. Potkali dámu v nejlepších letech, narozenu v roce 1956. Stalo se tak přestavbou z nákladního člunu, kdy získala vlastní motory a zázemí pro posádku. Ta dáma tehdy dostala jméno M 6003.

Měli tedy loď a k naplnění myšlenky její přestavby na ikonické kulturní centrum zbývalo, zajistit mnoho miliónů korun, které to mělo stát. Sepsali své vize na 18 stran papíru a začali s nimi obcházet firmy a společnosti. Obcházeli malé i ty, jejichž mrakodrapy se dotýkají nebe. 230 tun železa však v té době bylo příliš nehmatatelných, aby některá z oslovených firem byla ochotna financovat celý záměr v rozpočtu téměř jednoho miliónu eur. Naštěstí se však v tom čase nelezli tací, kteří té partě bláznů s brožurou v podpaží, svou pomocí dokázali udržet původní záměr doslova nad vodou - Mirek Motejlek, nadační fond Avast a Jan Bárta.

Pevnina na obzoru se z mlhy vynořila v roce 2013, kdy zástupce ministerstva pro místní rozvoj nejen že brožuru přečetl a fotografy vyslechl, ale cíleně směřoval jejich další kroky k Evropské unii a k jejímu programu Cíl 3.