Mutus Liber

_Mutus Liber_ (_Němá kniha_, 1677) je alchymická kniha beze slov, popisující návod na zhotovení kamene mudrců. Představení Handa Gote Research & Development je inspirováno němým jazykem knihy popisující složitými obrazy jednotlivé fáze práce na „velikém díle“. Spíše než o kámen filosofů se však skupina Handa Gote zajímá o svět práce, činnosti, rukodělnosti. Prostřednictvím odkazů na tabule z _Němé knihy_ a drobných činností a výroby se v představení pokoušejí o opětovné "zakouzlení práce". Hermetické postupy barokní alchymie v sobě spojovaly duchovní praxi i skvělou znalost dobových řemeslných praktik a chemických i metalurgických postupů. Drobnou prací a hlubokou vírou se alchymisté pokoušeli propojovat odpozorované i tušené procesy přírodního makrokosmu a ohledat je a umístit v mikrokosmu: _„To, co jest dole, jest jako to, co jest nahoře a to, co jest nahoře, jest jako to, co jest dole,“_ říká základní článek alchymické víry (_Smaragdová deska_). Kov podle tehdejší představy věčně zraje ze saturnského stádia olova až do podoby dokonalého, slunečního stádia – zlata. Alchymista, tedy adept Umění, se svou pokusnickou dennodenní prací pokoušel najít prostředek či katalyzátor, Kámen mudrců, jímž tuto transmutaci urychlit. Tím, co z praxe alchymistů přetrvalo, ovšem není výsledek jejich snah, nýbrž fascinace samotným procesem hledání a utváření. Tím procesem je právě drobná práce, práce jako médium pozvolného dění, práce jako fascinace nejbližším hmatatelným vesmírem, práce s malým vesmírem věčně dozrávajícím pod rukama. Za deset let své existence se kolektiv Handa Gote Research & Development vždy odkazoval k různým prvkům kultury DIY – od kutilských postupů až po její důvěrně nemotornou estetiku. Další charakteristikou, zřetelnou zvlášť v představeních z posledních let (_Rain Dance_, _Prales_, _Svěcení jara_), je fascinace rituály, jejich utvářením i rozpadem. V představení _Mutus Liber_ se obě linie spojují. Handa Gote tu nenápadně hájí drobnou práci, fyzickou skutečnost a fascinaci jimi v době, kdy virtuální reprezentace a komunikační návyky působí jako přirozená náhražka. _„Svoboda nemůže existovat mimo aktivitu a v rámci spektáklu je všechna aktivita popřena, neboť reálná aktivita byla bezvýhradně využita za účelem globálního vybudování tohoto výsledku. Současné „snižování pracovní doby“ a rozšiřování volného času není v žádném případě osvobozování v rámci práce ani osvobozováním světa utvářeného touto prací. Žádný aspekt aktivity ukradené v rámci práce nelze znovu nalézt v podrobení se jejímu výsledku.“_ Guy Debord