Parta vynikajících lidí, OTK, Zapomělsem

Společný koncert třech intenzivních a hlasitých písničkových kapel. Sváteční večer vysoce ztracených existencí. Příliš mnoho přeskoků z hluku do ticha a zpátky. Koleda nikdy tak krásně nebolela.

Zapomělsem 

Aleš Macenauer dokáže ve svejch textech udělat i z masovýho vraha vlastní rodiny docela empatickou postavu. Jeho písničkařina je totiž dokonale citlivě brutální. Jako ten Jeseník. Naživo společně s Milošem Dolinským nahazujou nádhernou maniakální neurózu na pomezí islandskejch žalozpěvů a švejdíkovský pragmatický lyriky. Měsíc (zatím) ve váze obejme a nepustí.

Parta vynikajících lidí

Ačkoliv je pravidelně sžírá noc, tak je mnozí považujou za veskrze pozitivně laděnou kapelu. Věřili byste tomu? Minimálně jejich Divnostní debut „Kam chceš jít, když nejlíp je tady“ ale snad skutečně zdůrazňuje potřebu oněch chvil strávenejch ve společnosti přátel. Naživo pak probíhá hlučná dekonstrukce toho všeho ve společnosti nechutně masitejch refrénů. Raný Arcade Fire s Turbem na featu, no fuj. Snad ale dojde i na premiéru očistnýho Monstrprocesu.

OTK

Že by OTřesně Krásný? Geneze neni podstatná, ale současná situace mluví sama za sebe. Ježek neustále láme hlavu celý scéně a představuje osu pro tvrdojíšně neurvalej zvuk a poetiku týhle nesmírně kousavý kapely. Jejich loňskej koncert v Arše mi vlastně přišel jako obrovskej doják, takže věřím v přenesení veškerejch citů do současnejch lavin, krajin a jinejch stříbrnejch raket. Naši Dinosaur Jr. pro divný!