Sejdeme se pod vocasem aneb Tak jsme tady žili

Zrcadlo nastavené šedé prorežimní „umělecké“ produkci, která deformovala vkus a estetiku několika generací, včetně té naší. Pokřivená ideologie udávala směr a byla hlavním uměleckým kritériem veškeré oficiální tvorby. Inscenace se zaměřuje na období takzvaného rozvinutého socialismu na přelomu 70. a 80. let minulého století. Hlavními hrdiny divadelní i jiné tvorby byly povětšinou brigády socialistické práce, JZD (Jednotná zemědělská družstva), předsedové ÚV KSČ, pracující třída, uvědomělí komunisté proti zločinným západním špionům a diverzantům. Svazácká mládež proti neuvědomělým zbloudilým černým ovcím. Ve veřejném prostoru zaznívaly jen prorežimní fráze a lži. Lež a přetvářka se staly normou a běžnou součástí života celé společnosti. Prorostly do všech sociálních vazeb a vztahů. Udávání přátel a sousedů byla „praxe a metoda slušných lidí“ jak dosáhnout výhod a zavděčit se režimu, anebo jen ze strachu o sebe.