Dune Rats + Molly

V dobách, kdy je rockových historek jak šafránu, jsou Australani Dune Rats jako tlupa punkrockových poutníků, kteří táhnou světem, v patách hordy životních nadšenců, kteří odkopávají realitu a po hlavě se pouštějí do tohohle dobrodružství. Trhani, šprti, trestanci, vyděděnci, statečná srdce, řvouni i stydlíni – Dune Rats je jedno, kdo nebo co jste, ale jedno pravidlo přece jen mají - žádný pózéři ani agresivní lopaty v publiku!

Byla by ale chyba tyhle tři vyDuněnce považovat za nějaké šílence. Nenechte se mýlit, jsou to slušní lidé, kteří se věnují i zahradničení se stejným gustem, s jakým se snaží bourat skutečnost. Jádrem všeho a jejich hnacím motorem je ale ohromná vášeň a chuť dělat muziku. Ta je dovedlo z Brisbane do USA, Jižní Afriky, Číny, Indie, Malajsie, Kanady, Singapuru a konečně do malé chatičky Brettovy mámy na pobřeží kus od Sydney, kde s hrdostí sobě vlastní napsali a nahráli svou první regulérní velkou desku…

Na začátku tohohle alba byl dopis, který poslal Steve Albini Nirvaně před nahráváním desky In Utero. Dal jim na vědomí, že když nenatočí desku během jednoho týdne, nemají právo být v rockové kapele. Dunies si tenhle přístup vzali za svůj - žádný kecy, rovnou k věci – nahrát to v garáži pod dohledem kámoše, kterým byl Woody Annison, tour manager a zvukový inženýr kapely Children Collide. Během čtyř týdnů u moře bylo album hotové. Než odjeli s Woodym do studia v Melbourne, přijali albiniovský plán a na předprodukci potřebovali jen půl dne.

První singl z nové desky je ‘Funny Guy’a je to pořádná pecka, která se trefuje do lidí, kteří si na něco hrajou – jeden život žijí, druhý nabízejí ostatním. “Proč musíš furt jen lhát?” zpívají Dunies – a nabízejí svůj životní styl - "Žádný pózéři, žádný agresivní lopaty!!"