Protomartyr

Joe Casey založil svou první kapelu s o deset let mladšími hudebníky, protože Protomartyr potřeboval. Potřeboval tyhle kluky, protože nechtěl skončit u klasických rockových písniček zazpívaných jednou týdně v nějakém zapomenutém baru. Ve svých pětatřiceti letech neměl žádné hudební zázemí, ale zato ho při každém vystoupení trápila pořádná tréma. Proto potřeboval mladé kámoše, kteří by se s ním pustili do skládání, nahrávání a koncertování s pořádnou vervou. Jeho otec nečekaně zemřel na infarkt a u zlomené matky se objevily první příznaky Alzheimera.Tehdy naplno pochopil, jak brutální a konečný může život být. Tak je možné pochopit jeho odhodlání, s kterým dal dohromady svou kapelu - kytaristu Grega Ahee, bubeníka Alexe Leonarda a basáka Scotta Davidsona, všechny z University of Detroit Jesuit High School and Academy. Pochopit urgenci, s kterou přistupovali k hudbě - natočili během tří let tři alba, každé nové lepší než to předešlé. Jen málo kapel dokáže takhle oslovit a dojmout vnímavé posluchače.

V říjnu vydali své nové album The Agent Intellect, třetí a dosud nejznamenitější desku. Je pojmenované po starověkém filozofickém dotazování se, jak funguje lidská mysl ve vztahu k sobě. Je to elegantní a zároveň často devastující přehlídka všeho, co dělá Protomartyr tak významnou a vitální kapelou. V průběhu několika měsíců se Ahee probíral zhruba stovkou hudebních fragmentů, dokud nedospěl k melodiím skladeb “I Forgive You” a “Clandestine Time”, inkoustovým hlubinám písně “Pontiac ’87” a naléhavosti “Why Does It Shake?” “Ellen” je skladba pojmenovaná po jeho matce, viděné perspektivou zesnulého otce. Casey slibuje, že na ni počká na druhé straně, se všemi vzpomínkami, které poztrácela, pevně v ruce.
Před několika měsíci projížděl Detroitem se svou matkou a z rádia se najednou ozvali Protomartyr.