Struny podzimu - Encorse - Štěpánka Balcarová Sextet & Małgorzata Hutek

Wikipedie definuje jam session jako je hudební činnost, kdy muzikanti hrají (tj. „jamují") pomocí improvizace, bez náležité přípravy nebo předem definované aranže. Jam sessions mohou být založeny na existujících písních nebo skladbách, mohou probíhat na dohodnutých akordických postupech, schématech navržených některým z účastníků, anebo mohou být naprosto svobodné.

Jakou bude mít formu tato konkrétní jam session záleží na jeho protagonistech, tj. tzv. rozjížděcí kapele a přišedších hudebnících. Jako „house band" bude během celého večera vystupovat česko-polské sexteto, které založila trumpetistka Štěpánka Balcarová. Shodou okolností se následující den po jam session uskuteční na polské ambasádě křest CD, které tato kapela letos nahrála. Na nové desce sextet zhudebnil devět básní polského básníka Juliana Tuwima. Album vydává český label Animal Music.

Štěpánka Balcarová je nejen velmi nadaná skladatelka a trumpetistka, ale zároveň má neobvyklý cit pro výběr spoluhráčů. Ten ji spojuje s trumpetovou legendou Milesem Davisem. Na otázku podle jakého klíče spoluhráče do kapely vybírá, odpověděla takto: „Jelikož se jedná o zhudebnění polských básní, chtěla jsem, aby kapela byla napůl polská a napůl česká. Chtěla jsem tím zároveň spojit skvělé hráče z obou zemí a vytvořit tak něco unikátního. Jaromír Honzák a Marcel Bárta jsou mými idoly už od dětství, měla jsem doma všechny jejich desky a jako teenager jsem často jezdila do Prahy na jejich koncerty. Jsem proto velmi ráda, že na moji nabídku oba kývli. O jiném bubeníkovi než je Grzegorz Maslowski jsem popravdě ani neuvažovala. Hrajeme spolu již sedm let v kapele Inner Spaces a jsem s ním čím dál spokojenější - je to citlivý, inspirativní a přemýšlivý hráč s krásným zvukem. Původně měl být v projektu místo klavíru vibrafon. Nakonec jsem se ale rozhodla oslovit Nikolu Kolodziejczyka, jelikož se s Grzegorzem i Malgorzatou dlouho znají a často spolu hrají. A samozřejmě toho vůbec nelituji."

K nápadu zhudebnit poezii Juliana Tuwima přivedla Štěpánku právě zmíněná zpěvačka Malgorzata Hutek. „Chvilku jsme spolu bydlely na koleji v Katowicích," upřesňuje Štěpánka, „a už tenkrát se mi moc líbilo, jak zpívá a nápad zrealizovat tento projekt se zrodil právě tehdy." A proč vlastně verše v polštině? „Polština je měkká, vznešená, občas svými nosovkami připomíná francouzštinu," říká Balcarová. „Je zpěvná, dá se jí rychle naučit a rychle porozumět. A navíc ji mám spojenou jen se samými příjemnými lidmi a s krásným studijním obdobím mého života."

Poezii Juliana Tuwima si Štěpánka vybrala protože „to byl jeden z prvních polských básníků, které jsem začala číst a pak jsem se k němu stále častěji vracela. Jeho básně se zdají být zdánlivě prosté a jednoduché, ale v každé z nich je skryta nejedna hluboká myšlenka. Poezie je obecně velmi subjektivní záležitost a já mnohdy cítím, jakoby mi pan Tuwim opravdu mluvil z duše. Jeho básně se také krásně rýmují a mají pregnantní rytmus a to mi hodně pomohlo při jejich zpracování. Zhudebnění básní byla velmi inspirativní zkušenost a myslím také, že může být moje hudba díky těmto textům přístupnější více posluchačům. A když máte v kapele tak milé lidi a skvělé hráče, tak jde práce od ruky sama."

Sexteto Štěpánky Balcarové zahraje úvodní set z připravované desky a pak nabídne prostor na podiu všem zájemcům o improvizaci.