Vzpomínka na Petra Kalandru

7. září uplyne 25 let, kdy odešel za nebeskou bránu Petr Kalandra – kytarista, zpěvák a harmonikář, který vtiskl svůj osobitý styl kapelám Marsyas, ASPM či Blues Session. Petr Kalandra se narodil 10. března 1950 v Praze. Jeho verze slavných dylanovek Knockin' On Heaven’s Door či Like A Rolling Stone zná snad každý.Petr Kalandra k desátým narozeninám dostal akustickou kytaru, na kterou se učil sám, stejně jako na foukací harmoniku. Později účinkoval v muzikálu Proces s bigbeatovým králem. „Tehdy jsem začal poslouchat Dylana a Donovana a už to bylo jasný. Z originálu si vždycky udělám celkový obrázek, který pak přetransponuji k nám do Čech. Nejde o prostý překlad. Ani by to nešlo, česká mentalita je úplně odlišná,“ řekl kdysi o své tvorbě Kalandra. Kolem roku 1968 hrál nějaký čas s Jaroslavem Hutkou – až do Kalandrova odjezdu za otcem do Tunisu, kterým začalo jeho kerouakovské putování: „V Tunisu jsem pracoval pro americké mírové sbory. Od vojáků jsem dostal pozvání do Států. Tam jsem jezdil jenom s kytarou a kartáčkem na zuby stopem po různých známých.“ V USA pracoval jako číšník a řidič náklaďáku a zpíval po klubech. Získal inspiraci, zůstat tam ale nechtěl. Po návratu založili v roce 1973 se Zuzanou Michnovou a Oskarem Petrem Marsyas, ve kterém se snažili vdechnout český náboj americkému folku. Jejich první deska patří mezi nejdůležitější v historii české pop-music. V osmdesátých letech hrál často s projektem Blues Session, působil v Blues Bandu Petera Lipy. Jako studiového hráče si ho zvaly různé sestavy. Hrál s Vladimírem Mertou či Vladimírem Mišíkem. A než se v devadesátých letech dostal znovu do studia, aby sám za sebe natočil dvě sólová alba, připoutalo jej setkání s Janem Spáleným na devět let k ASPM. S touto kapelou odehrál stovky koncertů a podílel se na několika albech. Od roku 1991 pracoval v prodejně hudebních nástrojů na pražském Václavském náměstí. V prosinci 1993 křtil první sólovku Petr Kalandra a Blues sessions a v roce 1994 mu Michnová a Spálený pokřtili tu druhou. Na jaře 1995 ještě objížděl české a moravské kluby. „Hodný, obětavý, štědrý a silný,“ shodli se Kalandrovi přátelé v televizním dokumentu s názvem Dobrá víla Kalandra. Roku 1975 se Kalandra oženil, o dva roky později se narodila jeho první dcera Karolina. Roku 1981 přišla na svět druhá dcera Kristina. Manželství ale jeho způsob života nevydrželo. 7. července 1995 ho odvezli do pražské Vojenské nemocnice s polámanými žebry. Upadl do bezvědomí, postupně vypověděly funkci všechny orgány. Z nemocnice už se nevrátil. Zemřel 7. září 1995. Zbyly po něm krásné a většinou smutné písničky a spousta bohémských historek.