Není burčák jako burčák, ten nejlepší byl o víkendu v Mikulově na vinobraní!
Mikulov žil uplynulý víkend Pálavským vinobraním. Burčák, víno a pestrou škálu hudební nabídky si přijelo vychutnat na pětačtyřicet tisíc lidí. Není burčák jako burčák, hlásal jeden z transparentů na vinařském stánku a měl pravdu. Ten nejlepší je totiž v Mikulově.
„Protože Mikulov je jedinečný,“ usmívají se Irena a Jarda Drtilovi z Kostelce na Hané. Na vinobraní jezdí s celou skupinou již osm let. A letos měli všichni na hlavě tykadla. „To abychom se v tom davu poznali,“ směje se žena. Naopak manželský pár z Kyjova byl v Mikulově poprvé a proti slunečním paprskům se vyzbrojil klobouky. „Myslím, že z toho uděláme tradici a přijedeme i za rok. Teď nám ale poraďte, chceme si jít poslechnout cimbál a pochutnat si na dobrém víně,“ ptal se pán.
Amfiteátr i Náměstí byly zejména při hudebních vystoupeních zaplněny do posledního místečka. Pátek večer kotel před podiem rozezpíval a rozvlnil David Koller a v sobotu bylo v amfiteátru narváno už od pravého poledne, kdy hrál Čechomor. A to hlavní přišlo teprve večer. „Tak to jsem ještě nezažil, aby byl amfík takhle plný. Na No Name i Chinaski jsem se fakt těšil a ta atmosféra je jedinečná,“ říká během koncertu František, který si přijel na burčák až potřetí z Orlických hor.
Hlavním lákadlem pro většinu lidí byl sobotní historický a krojovaný průvod v čele s králem Václavem IV. a jeho chotí, královnou Chantal Poullain. „Přijíždím přímo z Francie, a přesto mám pocit, že jsem stále tam. Mikulov mi ji tak moc připomíná,“ říká známá herečka. V roli královny byla již podruhé a v tradici hodlá pokračovat. Stala se také patronkou nedělního výstupu na Svatý kopeček. Ten byl věnovaný záchraně kapliček na křížové cestě. „Ze čtrnácti zastavení je již třináct opraveno a má svého donátora. Ještě je však před námi velký kus práce včetně opravy kostela svatého Šebestiána a zvonice. Na obnově této unikátní křížové cesty se však může podílet každý zasláním své dárcovské DMS,“ uvedl starosta města Rostislav Koštial. Společně s ním a Chantal Poullain na vrchol mikulovské dominanty vystoupalo v pravé nedělní poledne na pět set lidí.
Mikulov žil nejenom na Náměstí či amfiteátru, kde se od pátku až do neděle vystřídaly desítky účinkujících, kapel, folklorních souborů či divadla a neděle vyvrcholila přehlídkou dechových hudeb. Ten, kdo si chtěl dopřát romantiku, pohodu a klídek u vína či zábavu s dětmi, si také našel své. Ať už pod zámkem a na Kozím hrádku či ve vinařské uličce. „Na zámku, jak v parku, tak na terasách, je krásně živo. A o to nám šlo. Rozšířit nabídku, vytvořit pohodová zákoutí, aby si lidé poseděli, vychutnali si atmosféru Mikulova, odpočinuli si, rodiny s dětmi se zabavily s kejklíři a každý si udělal pohodu podle svého,“ říká Lenka Křivánková ze společnosti Mikulovská rozvojová, která vinobraní připravila.
Letos již popáté a nově pod vedením ředitelky Marcely Koňákové. „Na přípravě a celém třídenním maratonu se podílel náš pětičlenný tým. Všem i externistům, chci moc a moc poděkovat. Náš záměr nabídnout návštěvníkům dostatek kvalitního vína, burčáku, zábavy a i pohodlí se vydařil. Na hodnocení je ještě brzy, přeci jenom všechno před pár hodinami teprve skončilo. Ale už nyní skládám střípky do mozaiky toho, co zlepšovat a jak se říká – vinobraní končí a připravujeme a přemýšlíme co a koho pozvat příští rok,“ směje se, i když po právu vyčerpaná Marcela Koňáková.
Pětašedesátý ročník Pálavského vinobraní se vydařil. Také díky letnímu počasí, skvělé programové skladbě a přízni návštěvníků. Byl jedinečný a vyvedl se, jak nejlépe mohl. Ten, kdo o víkendu v Mikulově byl, se o tom mohl přesvědčit na vlastní oči, uši i hrdlo.
