Pod hory přijedou kočovníci ze Sahary. Festival Trutnoff obohatí legenda pouštního blues, saharští Tuaregové Tinariwen, a tepající srdce Lucie, David Koller
Český Woodstock - Trutnoff Open Air Festival, který se uskuteční od 14. do 17. srpna, doplňuje svoji pestrobarevnou mozaiku o etno ze Sahary, ale i o populárního tuzemského zpěváka a bubeníka. „Do podhorského ležení přijede skupina kočovníků ze Sahary, legenda world music a hlavní představitelé pouštního blues, skupina Tinariwen, kteří po nepokojích v Mali vyměnili opět kalašnikovy za kytary. Z našich plání přijede tepající srdce Lucie, David Koller, se svojí kapelou. David zahraje i s Jasnou pákou,“ říká k tomu zakladatel festivalu Martin Geronimo Věchet. Legendární festival letos slaví třicet let od svého vzniku a přejmenoval se na Trutnoff.
Pouštní blues ze Sahary pod Krakonošovými horami
Různorodost, přátelská setkání, indiáni, spiklenci, Hare Krišna, křesťanské bohoslužby, tábor občanských iniciativ, neobvyklí hosté a kapely, které byste jinde na jednom pódiu neviděli. To jsou poznávací znamení tohoto patriarchy mezi festivaly. Festival, vzešlý před třiceti lety z undergroundu, ctí žánrovou a dramaturgickou pestrost. A etno kapely k hravému programu trutnovského Woodstocku již neodmyslitelně patří. Letos padla volba na legendu saharského blues, kapelu Tinariwen, která inspirovala mnohé další „pouštní“ kapely. Členové skupiny, která vznikla již v osmdesátých letech, jsou Tuaregové pocházející z kočovných kmenů, kteří putovali po dunách Sahary po tisíciletí. Poušť mají v krvi a je jejich domovem.
Příběh Tinariwen je v domovině mýtem
Příběh kapely Tinariwen, jejíž jméno znamená v tuaregském nářečí „pusté místo“, se v jejich domovině stává téměř mýtem. Skupina skutečně v osmdesátých letech (1982) na pustém místě vznikla - v jednom z tuaregských táborů v Libyi, kam se nomádi přestěhovali kvůli práci. Hudebníci se zde setkali se západní hudbou a zejména s Jimi Hendrixem a americkým blues. Když pak začali v pouštním vojenském táboře, kde se muži z kmene Tuaregů cvičili v odboji proti centrální vládě republiky Mali, mixovat Hendrixe a prvky blues se svými vlastními písněmi, zárodky Tinariwen byly na světě.
Když začala v Mali revoluce, vyměnili kytary za zbraně a šli bojovat za nezávislost Tuaregů.
Tinariwen se stali kultovní kapelou pro celé generace Tuaregů, kteří žijí v exilu v Alžírsku a Libyi. Svoji hudbu šířili na kazetách a dlouhé roky se o nich za hranicemi jejich pouštní vlasti nevědělo. Své první CD vydali až v roce 2000 a za rok se začali objevovat v Americe i Evropě a začali být vyhledávanou kapelou nezávislé scény a world music. „O Tinariwen jsme usilovali asi tři, čtyři roky. Když jsem s nimi Martina při jednom večírku seznámila, běžel nám při poslechu a sledování videa z pouště s kapelou u ohně mráz po zádech. A bylo jasno. Řekli jsme si - tuhle kapelu bychom měli pozvat. Jejich pouštní blues je silné a syrové,” říká k tomu dcera zakladatele festivalu a současná pořadatelka Marta Věchetová. „Jenže mezitím vyměnili kytary za kalašnikovy a šli bojovat za nezávislot Tuaregů. V Mali byla revoluce. A vzdálili se nám. Na koncertě někdy vaří i čaj a hrají na hrnky, ze kterých ho podávají. Vystupují zahaleni v tradičních oděvech a některým členům jsou při koncertě vidět jenom oči. Je to působivé. Uvidíme s čím přijedou kočovníci ze Sahary pod hory,” doplňuje svoji dceru Martin Věchet alias Geronimo.
Své desky točí Tinariwen na poušti
„O kapele se s respektem vyjadřovaly veličiny jako Robert Plant, Carlos Santana, Bono nebo Peter Gabriel. Začalo se jí přezdívat "Saharští Rolling Stones",“ uvedl k Tinariwen hudební publicista Pavel Klusák. Za album Tassili vydané v roce 2011, které Tinariwen natočili přímo v alžírské poušti, ve stanu i pod hvězdami, získali cenu Grammy za nejlepší world music desku. V západní Evropě se účastní velkých festivalů, letos například opět vystoupí i jako jedna z hlavních kapel na anglickém Glastonbury.
Nové album Emmaar z roku 2014 musela kapela kvůli politické situaci ve své zemi nahrávat mimo Afriku. Poušť je však pro jejich písně zcela zásadní, proto si našli jinou – poušť Joshua Tree v Kalifornii. „Rádi bychom poklidně žili v severním Mali, bohužel je to těžké – není tam žádná vláda, banky, jídlo, palivo,“ řekl k tomu basista kapely Eyadou Ag Leche.
Na albu vzniklém v kalifornském poušti Tinariwen mimo jiné vypráví i příběh své země, Mali, která se zdá zapomenutá a ignorovaná. Na albu se nacházejí texty o nespravedlivých procesech či o bídě místních rodin. „Ideály lidí byly levně zaprodány, přátelé, vnucený mír musel selhat a dává prostor nenávisti,“ zní v písni Toumast Tincha. I přesto, že má kapela celosvětový úspěch, domů teď nemohou. „Ve vlastní zemi by jim hrozilo vězení či smrt. Ale jako správní kočovníci, s několika osobními věcmi, nemají problém se tomu přizpůsobit. A nás mohou inspirovat k tomu, abychom se o situaci v Mali začali více zajímat,” uzavírá hlavní squaw festivalu Eva Lipová Navrátilová.
Vrací se srdce Lucie, David Koller
Po loňském úspěšném koncertu, kdy neplánovaně zastínil i ostřílené punkery a vzal show britské punkové legendě The Damned, se na horkou červenou půdu vrací pulsující tep Lucie, David Koller s kapelou, aby svými srdcovými rytmy rozehřál a roztančil podhorské ležení. David, který tvoří srdce znovuzrozené kapely Lucie, na trutnovský festival jezdí rád a je možné jej zde spatřit i když na festivalu zrovna nehraje. O tom se několikrát mohli přesvědčit i samotní návštěvníci.
„Do Trutnova se těším mimo jiné za lidmi, kteří byli ve styku s Václavem Havlem. Ale také vždy koukám, co je nového, poněvadž Trutnov byl a je myslím doposud „in“,“ řekl David Koller do loňského Festivalového samizdatu.
Mezi nově ohlášenými kapelami, které na Trutnoff Woodstocku vystoupí poprvé jsou i Republic of Two, mladá kapela The Paranoid ze Slovenska nebo Portless, skupina složená z bývalých členů Support Lesbiens, kteří na festival naopak jezdili v jeho začátcích. Dalšími vybubnovanými kapelami jsou například:Lanugo, Bratři Orffové, Debustrol, Jasná páka, X-Core nebo osobitý písničkář Vlasta Třešňák.
