Stojím ve tmě... Miriam

„Sestřičko, musí se prostě věřit, že to dobře skončí.”

Jdou tři. Cesta českou krajinou. Obydlím se raději vyhnou tihle poutníci. Co jsme si vzali s sebou? Revolver? A chleba – ten mám já! Tak jsme obědvali. Počkat, počkat, za čím vlastně putujeme? Shluk nezařaditelných detailů vytváří tajnou mapu, kde je uložený poklad. Miriam. Miriam je sestra. Miriam je pevný bod. Miriam je světlo. Musí se za ni bojovat – fenyklem proti košťatům. Hlídat zlo, aby nebylo tak zlé. A dobro, aby kvetlo... Až tam dojdeme, bude jasno.

Inscenace inspirovaná díly Jakuba Demla, pohanskými a křesťanskými rituály i souboji dobra se zlem. Scénické svěcení slovem a světlem na pozadí noční zapomenuté krajiny, kam se vstupuje přes kataleptický spánek.