Festival Norma 2019

Tento ročník je pak vystaven především na ose silných sól, které propojuje schopnost podmanit si diváka s minimalistickou důsledností. Toto podmanění může mít až manipulativní charakter jako v případech projektů Giuseppe Chica a Barbory Matijevič Forecasting nebo Núrie Guiu Likes. Polská performance Pure Gold Is Seeping Out of Me Renaty Piotrowské konfrontuje prostřednictvím osobních zkušeností touhu po mateřství s touhou po umělecké realizaci. Francouzská performerka Nach projektem Cellule odkazuje k pouličnímu tanci Krump, který spontánně vznikl na začátku století v USA v době rasových nepokojů.

Další projekty jsou opakem těchto spíše extrovertních, a do určité míry společensky kritických projektů. Performance Seeking Unicorns Chiary Bersani je rafinovaným minimalistickým aktivizmem, který vědomě pracuje s našimi předsudky a citlivostí. Chiara evokuje holčičí jednorožčí svět jako univerzální touhu po kráse a právu na ní. Pohybově minimalistické „zátiší“ Luny Cenere Kokoro odkazuje k inspiraci japonskou kulturou. Luna zpřítomňuje „vnitřní bytí“, které k nám rezonuje přes meditativně úsporný pohyb nahého těla. Performance Nepřestávej Terezy Hradilkové propojuje téma touhy a světa hudby jako něco výsostně intimního, nedotknutelného i bolestného ve snaze po maximálním uchopení a porozumění těchto vášní. Jediné „činoherní“ představení tohoto převážně pohybově a tanečně zaměřeného ročníku je inscenace podle předlohy Marguerite Duras Bolest v režii Ladislava Babuščáka. Monodrama s Anitou Krausovou evokuje úzkost a bezmoc ženy v extrémní životní situaci. Hostem letošní Normy ze světa výtvarných umělců bude po Evě Koťátkove, Dominiku Gajarském a Vladimíře Večeřové výtvarnice a performerka Johana Střížková.