Mozart & Salieri aneb Sólisté SOČR

Hráči orchestru rozhlasových symfoniků v tomto programu jako sólisté osvětlí tři různé přístupy ke koncertním skladbám. Kontrastem k barokním idiomům v hudbě Antonia Vivaldiho, nejčastěji komponujícího pro housle, ovšem přece jen ne výhradně, je nejen moderní virtuozita obsažena v hudbě Josefa Matěje, s oblibou naopak píšícího především pro žesťové nástroje, ale i nápaditá ušlechtilost vídeňského klasicismu ztělesněného Wolfgangem Amadeem Mozartem.

Druhým motivem programu je vztah Mozarta a jeho staršího kolegy Antonia Salieriho, císařského dvorního skladatele, Itala působícího rovněž ve Vídni. Zejména od dob Formanova filmu Amadeus – ale už předtím pod dojmem Puškinova dramatu, opery Rimského-Korsakova a hry Petera Schaffera – je vnímáme jako řevnivé soky, výrazně se lišící tvůrčími přístupy, ale i mírou talentu. Pouze průměrný Salieri „božského“ Amadea podle legend a literárních fikcí buď otráví, nebo alespoň žárlivou nenávistí postupně umučí… Ve skutečnosti se vraždu nepodařilo historicky potvrdit a oba skladatele naopak mnohé spojuje. Nicméně je také pravda, že – podle slov jednoho známého pěvce – Mozart byl „chrlič“ nápadů, zatímco Salieri jejich „spořič“. Ten druhý si uměl hudební nápady hýčkat a předvídatelně je rozpracovat. Ten první s nimi naopak nešetřil a až marnotratně a ledabyle přecházel od motivu k motivu… a třebaže přišel do Vídně později, byl nakonec před Salierim vždy o krok napřed.

Program:

• Antonio Vivaldi: Koncert pro trubku B dur
• Wolfgang Amadeus Mozart: Sinfonia concertante Es dur, K 364
• Josef Matěj: Sonáta pro trombon, 12 smyčcových nástrojů a klavír
• Antonio Salieri: 26 variací na „La Flolia di Spagna“