Benjamin Clementine

Přestože Benjamin Clementine vyrůstal ve Velké Británii a kariéru odstartoval ve Francii, připomíná jeho cesta za úspěchem americký sen. V devatenácti letech opustil svůj britský domov a dva roky se protloukal životem v pařížských ulicích, kde se živil jako prodavač ve stánku s občerstvením. Když poprvé živě vystoupil v hudebním pořadu BBC, zdálo se, jako by se objevil odnikud: zvláštní, podmanivá osobnost s barytonem, která sama u klavíru přednesla srdceryvnou píseň. Týden na to už se mohl pyšnit titulem nejsdílenějšího umělce na Spotify a záhy podepsal smlouvu s velkou nahrávací společností. Od té doby vydal řadu alb, vystupuje po celém světě a neustále se umělecky vyvíjí. Uznání se mu dostává i od odborné veřejnosti, ostatně v roce 2015 získal Mercury Prize.

V počáteční fázi kariéry ho hudební tisk charakterizoval přídomkem „Nina Simone v mužské podobě“. Clementine se tomuto přirovnání brání, nicméně je pochopitelné – hlas, autenticita a oduševnělost jeho projevu zkrátka tuto americkou umělkyni připomínají. Ačkoli s ním mnozí měli poprvé tu čest jako se sólovým zpěvákem a klavíristou, velmi rychle vyplula na povrch Clementinova všestrannost a umělecká zvídavost a staly se charakteristickými znaky jeho kariéry. Na jeho albech i živých vystoupeních se proplétají prvky klasické hudby, šansonu i jazzu. Od jeho debutového alba At Least For Now až po vlastnoručně vydanou desku And I Have Been z roku 2022 kritika jeho tvorbu zahrnuje chválou. Z pařížských ulic na jeviště Rudolfina – je lákavé dívat se na Clementinův příběh jako na pohádku.