Buňka číslo

Tři ženy – Matylda, Patricie a Jana předkládají anamnézu země Čechie. Intelektuálky bytující ve svérázné klauzuře nabízejí lidu svou interpretaci současnosti. Ptají se, jak uchopit češství, jaké je naše místo v Evropě, kam se emancipovala naše společnost.

Jednou z inspirací tohoto hořkého lamentu je postava lucemburského spisovatele Manderscheida a jeho zkušenost z návštěvy Prahy, která již neexistuje. Země je zmítána občanským konfliktem, pocit bezradnosti prohlubují uprchlíci v Bělé a tyto ženy, stejně jako zbytek české elity mají za to, že pracují pro vlast. Něco podstatného o nich samých jim však uniká.