Korngold & Prokofjev

Brněnský rodák Erich Wolfgang Korngold byl zázračným dítětem. Vyrůstal ve Vídni, kde jako třináctiletý autor pronikl už i do Dvorní opery. O desetiletí později zkomponoval operu Mrtvé město, která svou dramaticky podnětnou, dráždivě invenční a skvěle instrumentovanou hudbou dodává zajímavý kontext Puccinimu, Straussovi, Wagnerovi a Janáčkovi a je jeho nejznámějším dílem. Nedlouho předtím, než Hitler anektoval Rakousko, odcestoval s rodinou do Ameriky, kde se stal průkopníkem a posléze klasikem filmové hudby. Zakázku napsat hudbu k Shakespearově komedii Mnoho povyku pro nic dostal v roce 1918. Podařilo se mu složit jiskřivě barvitou neoklasickou partituru, ve které je něco z Mozarta i z Richarda Strausse. Sergej Prokofjev, originální autor a skvělý pianista, žil po bolševické revoluci na Západě, nicméně nakonec se ve třicátých letech vrátil do Sovětského svazu. Byl ochoten k velkým ústupkům, ale stejně se v roce 1948 stal terčem ideologického útoku, který ho na zbytek let odsoudil k životu v ústraní. Zemřel v roce 1953 ve stejný den jako Stalin, za jehož režimu si podobně jako Šostakovič a další umělci vytrpěl své. Koncertantní symfonie, přepracovaná z původní verze nepříliš dobře přijatého Violoncellového koncertu č. 2, je jeho posledním velkým dílem. Rozsahem a závažností sólového partu jde o jedno z nejnáročnějších děl violoncellového repertoáru.

Program:

• Erich Wolfgang Korngold: Mnoho povyku pro nic, suita
• Sergej Prokofjev: Koncertantní symfonie