ZEN: Sound and Silence

Buddhistická liturgie (shōmyō) a duchovní hudba flétny shakuhachi (honkyoku)

Dvě důležité osobnosti japonského buddhismu a tradiční hudby Saikawa Buntai a Genshin Sakai představí dvě jedinečné japonské tradice spojující zvuk, poesii a spiritualitu. Zazní liturgický zpěv shōmyō [šómjó] sekty Tendai, který patří k základům japonské hudební estetiky a jejíž první notové zápisy pocházejí již z 9. století n. l. a duchovní hudba Chrámu Světla a temnoty Myōan-ji v Kyōtu, jedním ze stále fungujících starých center flétny shakuhachi.

Saikawa Buntai je současným vrcholným představitelem sekty esoterického buddhismu Tendai, jejíž kořeny sahají právě až do počátku 9. Století. Sekta Tendai sídlí v Ohaře nedaleko starého hlavního města Kyōta a její náročné esoterické rituály probíhají na hoře Hiei.

Genshin Sakai je historicky 42. hlavním hráčem chrámu Myōan-ji v Kyōtu, kde se dodnes uchovává tajemství duchovní hry na flétnu shakuhachi, tzv. suizen.

Ač je duchovní hudba flétny shakuhachi mnohem mladší než Tendai shōmyō, posluchači koncertu budou moci na vlastní uši zažít blízkost i vzdálenost obou tradic. Styčné body se nacházejí v mikrotonálních ornamentacích, ladění a výrazu. Rozdílné je „publikum“ obou žánrů, zatímco flétna shakuhachi promlouvá k duchům zvířat a přírodních úkazů, Tendai shōmyō hovoří k uším nebeských bytostí.

Obě dvě, do dnešního dne živé, tradice tvoří základ japonské hudební citlivosti. Jejich východiska inspirovala špičkové japonské skladatele vč. Toru Takemitsua, ale i mnoho západních tvůrců Henryho Cowella a Johna Cage a jejich následovníky.